Jdi na obsah Jdi na menu
 


Moje první dovolená u móře

1. 9. 2011

V druhé půlce srpna sem byla s mamkou a taťkou na svojí vůbec první dovče u moře a fakt moooc se mi tam líbilo! Bylo tam toho spoustu nového k objevování a musím uznat, že to teda jako opravdu předčilo všechna moje nejodvážnější očekávání.

Začalo to cestou letadlem, to bylo fakt huustý! Taťka se trochu bál - i když to teda na sobě nedával vědět (s pokrovou tváří nastupoval do éra), bylo jasný že má strach rozhodně víc než já (ale oba sme to přežili :-)) Let se mě líbil i když sem asi půlku cesty prochrněla. No a pak už sme byli na místě - fuj! To vedro, když sme vylezli z letadla na Djerbě (to je ostrov u Tunisu. kdybyste náhodou nevěděli), to mě málem skolilo ale klimatizované prostory letiště mě zas hodily do pohody! Pak cesta autobusem cca 30minut a byli sme na místě - v hotelu Sidi Mansour...

Měli tam bazény - velkej a malej... a taky moře - "velký" a "malý". U bazénu byly děti, balóny, nafukovací věci (zvířátka, madračky) a sranda. U moře ale zase byl krásněj píseček a hlavně - vlny! Vééélikááánský jupíí. A že sme se v nich něco s tátou nablbnuli! Jo a taky tam po pláži (i v moři) běhali zvířátka - koně, velbloudi a spousta potvor mrňavejch. Taky tam bylo spousta strejdů a tet (všichni ale takový hooodně tmavý, asi se natírali nějakou barvou nebo co) a parkrát mě nějakej strejda chytil, ale to se mi teda vážně vůůůbec nelíbilo: "Fuj! Nech mě bejt, ty jeden čerte!" ... křičela sem na něj!... ale asi mi nerozumněl, ani ja sem jim nerozumněla, protože mluvili nějak divně - úplně jinak než táta s mámou!

A byli sme na krokodýlech, furt sem si je chtěla pohladit, ale táta s mámou mě nenechali, nechápu proč (dyk to byli taková hezká zviřátka), taky sme se byli podívat v obchodě - na nákup (to mám taky moooc ráda, jako maminka - chodíme spolu často nakoupit) a ještě sme jeli kočárem s koníčkama, to bylo taky super!... No a než sem se nadála, zase tradáááá domůůů... Ale prej zas pojedem znova - řikali rodičové!... I když kdo ví, oni toho nakecaj... No, znáte to, děcka!

Tak zatím paaaa a zase někdy